Přestože v evropských zemích, ale i v USA, odkud „bosá obuv“ přišla, tento trend byl již dávno opuštěn, v České republice se stala velkým prodejním hitem. Poslední dobou se opravdu nedá přehlédnout popularita takzvané „bosé obuvi“ – původně však šlo především o výrobek určený na běh v přírodě s typicky oddělenými prsty. Nabídka se však rozšířila a prodejci nabízejí tuto obuv i pro běžné nošení včetně obuvi dětské. A i když dětská „barefoot obuv“ je velmi drahá, není zase tak málo rodičů, kteří ji kupují. Je přece „zdravá“ a pro rozvoj dětské nohy tím pádem nejvhodnější! více ....

Když se podíváme na vyjádření odborníků a hlavně na výsledky různých studií, které zkoumají dopad používání „barefoot obuvi“ na stav nožní klenby, kloubů a svalů, tak tyto před nimi poslední dobou spíše varují. Zvláště pokud člověk „barefoot obuv“ nepoužívá správně - vyžaduje totiž jiný způsob pohybu, než na jaký jsme my i naše děti zvyklí z běžné obuvi. 

Americká podiatrická asociace věnující se zdraví nohou uvedla, že běh jakoby na boso zvyšuje riziko úrazu, protože nohám chybí ochrana a navíc zvyšuje napětí na svalech dolních končetin. Jinými slovy, běh v odpružených botách může být vhodnější. Před nesprávným používáním a na nesprávných površích tzv. „bosé obuvi“ varuje jak Česká podiatrická společnost, tak také Česká obuvnická a kožedělná asociace.

Jednou z příčin je zřejmě to, že lidé v tzv. „bosých botách“ chodí a běhají po patách, ačkoli boty vyžadují jiný styl chůze či běhu, tj. po špičkách. Nakonec se tedy zdá, že ačkoli sama o sobě může být chůze na boso zdravá, speciální boty už tento efekt mít nemusejí, zvláště pokud se v nich člověk přepíná nebo chodí dlouhodobě po tvrdých rovných površích.

A pokud jde o dětské boty, které mají rovněž připomínat chůzi na boso, neexistuje žádná studie, na jejímž základě by bylo možné rodičům doporučovat zrovna tohle obutí. Navíc tato obuv má většinou vzhledem k charakteru své konstrukce pouze omezenou životnost, na což prodejci rovněž zákazníky neupozorňují. Neupozorňují ani na specifika používání této obuvi.

Kromě bosé obuvi, která je primárně určena pouze pro běh či chůzi po měkkých přírodních površích, je nutné mít i klasickou městkou vycházkovou či volnočasovou obuv. Také fyzioterapeuti proto doporučují dětem i dospělým chodit naboso na nerovném a bezpečném povrchu, tedy v trávě či písku. Ne však ve městě nebo doma na tvrdé a rovné podlaze.

Co je „barefoot“ obuv? Legislativní požadavky

Problém je také v tom, že vlastně nikde neexistuje přesná definice, co je barefoot obuv a jak má barefoot obuv vypadat, co musí splňovat a jaké jsou zásady její konstrukce. U veškeré prodávané obuvi by měla být pro zákazníka jasně definována její účelovost, tzn. kde a za jakých podmínek může zákazník obuv nosit. Z hlediska značně specifické konstrukce (vždy velmi tenká až ultratenká podešev) a použitých materiálů (textil nebo jen měkké materiály či usně bez vyztužení v patní části obuvi, bez napínací stélky apod.) by dokonce mohla být „bosá obuv“ zařazena do kategorie tzv. „vysoce módní obuvi“.

Definice vysoce módní obuvi je podle normy ČSN EN ISO 19952 Obuv – Slovník následující: „obuv navržená a vyrobená s předpokladem omezené životnosti, módní vzhled je nejdůležitějším parametrem“. Zejména z hlediska použitých materiálů a charakteru své konstrukce bude mít barefoot obuv určitě omezenou živostnost oproti standardní obuvi vycházkové či volnočasové. Na tuto skutečnost musí být zákazník upozorněn při nákupu obuvi podle Zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (ZOS) v platném znění. Konkrétně § 9 ZOS, odst. (1) zní: „Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.“

Na internetu existuje dokonce řada návodů, jak si lidé mohou vyrobit „barefoot obuv“ doma „doslova na koleně“. Nicméně v 21. století, kdy i výroba obuvi je značně sofistikovaná a firmy platí drahé testy a vývoj nových materiálů a nových typů podešví, které jsou schopny nohu a pohybový aparát uchránit před nepříznivými vlivy nepřirozeně vytvrzených městských povrchů, je to spíše k pláči. Pokud je „barefoot obuv“ prodávána jako městská vycházková či volnočasová obuv, musí plnit požadavky norem  ČSN 79 5600 Obuv – požadavky a metody zkoušení a ČSN 79 5790 Obuv- přijatelné odchylky. Pokud tyto požadavky obuv plnit nebude, jsou reklamace spotřebitelů, se kterými se v poslední době velmi často setkáváme, naprosto oprávněné.

Lékařské a hygienické požadavky
Nikdo by také neměl dle našeho názoru nosit trvale „barefoot obuv“ bez předchozí konzultace s lékařem. Tato obuv není opravdu vhodná pro každého. To platí nejen pro dospělé osoby, ale také matky malých dětí by měly tento krok s dětskou lékařkou nebo ortopedem předem konzultovat. Existuje mnoho dětí, u kterých jsou vrozené vývojové či jiné vady nohou nebo celého pohybového aparátu a „barefoot obuv“ pro ně není absolutně vhodná a může zdravotní stav zhoršit. Je nutné prvotní vyšetření nohou a pohybového aparátu a zjištění, zda je možné nosit „barefoot obuv“ bez obav. Kontraindikací je určitě hypermobilita kloubů, která se vyskytuje až u pětiny dětí ve věku 5-17 let, nebo také tzv. vysoká (kavózní) noha, kdy je podélná klenba nohy abnormálně vyklenutá, tuhá, rigidní a proto noha správně „nepruží“.

Po konzultacích s ortopedy, podiatry i fyzioterapeuty doporučujeme za Českou obuvnickou a kožedělnou asociaci chůzi na boso po měkkých přírodních površích - pro ochranu chodidla zde můžeme chodit např. v ponožkách. Tato chůze stimuluje cvičení nohou díky stimulům z nerovného povrchu. Hovoříme o tzv. propriocepci, tj. schopnosti nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností („polohocit“). Pro běžné nošení doporučujeme kvalitní vycházkovou nebo volnočasovou obuv. „Barefoot obuv“ by měla být používána pouze krátkodobě a neměla by sloužit pro celodenní nošení po tvrdých površích. To je pro současného člověka klíč k artróze kloubů a problémům s páteří.

Pokusíme se vysvětlit, jak a kdy může být „bosá obuv“ nesprávně nošena a jaká jsou rizika při jejím trvalém a neúčelovém nošení, zejména u dětí.
Uchycení bosé obuvi na nohu dítěte, ale i dospělého člověka, se mnohdy děje pouze pevnou gumou či pruženkou v oblasti hlezna – toto uchycení může způsobovat při delším nošení zaškrcení nohy, omezení průtoku krve, v nejhorším případě pak i poruchu vývoje dolní končetiny.  K této konstrukci „bosé obuvi“, tj. uchycení barefoot obuvi na nohu dítěte pevnou pruženkou, máme i soudně znalecký posudek, který upozorňuje na vážné riziko poškození zdraví.

„Bosá obuv“ je často vyrobena sice z usní, ale není s podšívkou. Z hlediska hygienického, zejména pokud dítě nemá v obuvi ponožku, může v důsledku pocení dětských nohou docházet k oxidaci zbytků celkového chromu na šestimocný, který je karcinogenní. Bohužel povinné hygienické atesty jsou vyžadovány pouze u obuvi pro děti do 3 let věku, resp. do velikosti obuvi číslo 26 (francouzský systém číslování). Navíc stélka v obuvi má zajišťovat dobrou sorpci a desorpci potu. U „barefoot obuvi“ většinou žádná taková stélka vložena není. Nepodšívkovaná „barefoot obuv“, která je deklarována pouze pro domácí použití (zde je i podešev pouze z tenké usně), je dle našich zkušeností mnohdy zhotovena obraceným výrobním způsobem a jsou zde švy, které jsou po celém obvodu uvnitř obuvi dosti hrubé, neookosené, nezačištěné. Tyto hrubé švy pak mohou způsobit např. deformaci měkkých dětských nehtů a prstců, zejména pokud je obuv dítěti již malá. Osobně jsme tento případ také řešili.

„Barefoot obuv“ je většinou enormně široká a v tomto aspektu neodpovídá tvaru nohy dítěte ani dospělého člověka. Je známou skutečností, na kterou již řadu let naše asociace rodiče dětí upozorňuje, že pokud je obuv příliš široká, je tendence dítěti koupit obuv příliš krátkou. Zde pak není v přední části obuvi dostatek místa pro prsty a pro růst nohy. A krátká obuv jednoznačně způsobuje deformity prstců na nohách, zejména vbočování palce a kladívkovité či drápkovité postavení dalších prstců. „Barefoot obuv“, která nemá šněrování a je příliš široká, drží na noze dítěte tlakem na špičku a na patu. Nepomůže ani pásek přes nárt, který zajišťuje pouze to, aby obuv nespadla z nohy. Při stálém tlaku na patu může vzniknout dvojitá pata – tzv. Haglundova exostóza.
Používání „barefoot obuvi“, která není dostatečně zateplená a má pouze ultratenké podešve v zimním období, může zase vést k podchlazení nohou a následně k revmatickým a artrotickým změnám.

Závěrečná shrnutí

Neexistuje přesná definice, co je „barefoot obuv“ a jak má „barefoot obuv“ vypadat, co musí splňovat a jaké jsou zásady její konstrukce.

„Barefoot obuv“ má většinou vzhledem k charakteru své konstrukce pouze omezenou životnost, na což prodejci zákazníky neupozorňují, neupozorňují ani na další specifika a případná rizika používání této obuvi.

„Barefoot obuv“ by měla být používána pouze krátkodobě na přirozených površích a neměla by sloužit pro celodenní nošení po tvrdých rovných městských površích. Nevhodné používání „barefoot obuvi“ může vést k artróze kloubů a problémům s páteří.

Nikdo by neměl nosit trvale „barefoot obuv“ bez předchozí konzultace s lékařem - tato obuv není vhodná pro každého!!!

Foto: ČOKA, dětská vycházková kotníčková obuv značky Froddo certifikovaná značkou Žirafa